Jednoho dne Málatí vpadla do Svámídžího bytu, vytáhla z nákupní tašky drobonou věcičku a postavila ji před Svámího na stůl. „Svámídží, nevíte, co to je?“
Bhaktivédanta Svámí pohlédl dolů a spatřil dřevěnou figurku, velkou asi deset centimetrů. Vypadala jako nějaká panenka s plochou hlavou, černým veselým obličejem a velkýma kulatýma očima. Měla krátké ruce natažené kupředu a jednoduchý zelenožlutý trup bez viditelných nohou.
Svámídží před malou figurkou bez meškání sepjal dlaně a sklonil hlavu na znamení úcty.
Celý článek